Oba dva mají jména, která miluji. Matěj a Kuba. A mají taky parádního psa. Je to teda paní psice; a je pěkně v letech. Přijeli se za mnou vyfotit všichni. Přivezli je rodiče … jak jinak, že? Prý se budou fotit jen děti, maximálně pes. Žádné aranžované rodinné focení. Neee. Říkám jim, že nebude…
Do poslední chvíle si s námi počasí zahrávalo, a to tak, že doslova a do písmene. Ale nakonec měli kluci srandu, blbli, honili se se psem Elou, skákali na sebe a plakali, když si omylem dali ránu větší, než chtěli. Fotili jsme v okolí Letňan, lokalitě, která by asi málokoho napadla. Zatáhla jsem je na trochu „tajné“ místo. Proč tajné? Spousta lidí jezdí denně kolem a asi je ani nenapadne přemýšlet nad tím, co se za hradbou z keřů vlastně skrývá …. a ono travnatá louka s tajnou zahradou, krásnými bodláky a malebnou pěšinou. A rodiče? Nakonec jsme dali i pár společných fotek a snad toho nelitují. Vlastně to dělali pro kluky – až budou chtít vidět za pár let (nebo dřív) společné fotky.
A počasí? Napřed se střídal sunshine s dramatickými mraky a nakonec jsme pořádně zmokli. Klukům se to focení totiž zalíbilo a nechtěli přestat, takže jsme před deštěm nestihli ani pořádně utéct. Ale co, aspoň dobře porosteme.
Díky, páni kluci (a holky)!
