Náš Stašek – i když už není u nás v Čakovicích, nepřestaneme mu říkat „náš“. Muž, co se nestydí za své emoce – asi první takový, kterého jsem ve svém životě potkala. Ikona, která propojuje kostelní a nekostelní. Přítel … odstraňující bariéry. Tak osobní, že farníky oslovuje jménem i během bohoslužby. Je darem pro každou farnost, ve které působí.
Milý Stašku – díky ještě jednou za vše, co jsi nám do Čakovic přinesl a co jsi nastartoval. Ať je Ti ve Tvém dalším působišti dobře!
