Kája se narodil ve stejný den jako moje babička. Ta už s námi 3 roky není, ale když si na ni vzpomenu, vybaví se mi i Kája a naopak. Jsou to pěkné vzpomínky.
Káju znám už od narození, kdy to byl takový mini-klouček, velký tak jako velká borovicová šiška. Ostatně šišky mu byly souzeny a tak je prostě v oblibě stejně mít musí (ptáte se proč, to je rodinné tajemství).
Je to usměvavý kluk. Chtěl se fotit? Neeeee, tak jako všechny malé děti. Ale zvládli jsme kopec legrace a nakonec to bylo fajn dopoledne, které se z tohoto rodinného focení v srdci Kobylis, v mém malém studiu odvinulo. Tančilo se, zpívalo, házelo s medvědem a jezdilo na náklaďáku. Rodiče, bylo to bezva. Jste fajn partička. Fotky už jsou v tisku, těšte se …
Těším se na vás někdy příště. Lenka
